ŽIVOT 90

V&nbsp;neziskovém sektoru se pohybujete již řadu let. Co je klíčové na dobré spolupráci byznysu a nezisku?Úspěšná spolupráce s byznysovým světem stojí na několika klíčových pilířích. Především je to budování důvěry a dlouhodobých vztahů. Nejde jen o formální jednání – je důležité přistupovat k partnerům lidsky, přímo a otevřeně. Dalším zásadním faktorem je jasná a přesvědčivá mise vaší organizace. Když sami věříte v to, co děláte, vaše nadšení bude nakažlivé. Potenciální partneři to vycítí a budou mnohem ochotnější se zapojit. Je klíčové umět „prodat“ svou misi. Nejde jen o to partnera informovat, ale nadchnout ho pro společnou věc. Když ho přesvědčíte, že s vámi může měnit svět k lepšímu, máte napůl vyhráno.<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://goodcompanycircle.com/gcc-awards">Projekt Života 90 a JT International se účastní konference Good Company Circle. Hlasujte pro něj zde.</a>Máte i nějakou ryze praktickou radu pro další neziskovky?Nesmí zapomínat na důležitost porozumění marketingu. Když na schůzce prokážete, že znáte jejich produkt a představíte konkrétní návrhy na spolupráci a její propagaci, uděláte na potenciální partnery dojem. Před samotným navazováním spolupráce se ujistěte, že máte dobře zpracované webové stránky a pozitivní reputaci. Firmy mnohem raději spolupracují s organizacemi, o kterých se mluví v dobrém.Jak spolupráce s&nbsp;JTI vlastně začala?JT International je naším největším partnerem, od roku 2009 společně bojujeme o důstojné stáří v&nbsp;České republice. Naším největším projektem je rozvoj tísňové péče První tísňová. Osm z&nbsp;deseti seniorů a seniorek chce stárnout ve svém domácím prostředí, a to je možné právě i díky naší službě – jsme totiž největším poskytovatelem tísňové péče v&nbsp;České republice. Máme vlastní výjezdovou službu a nejmodernější pohotovostní systém, a to i díky naší 14leté spolupráci.A další projekty?Kromě spolupráce na rozvoji První tísňové máme za sebou i další společné projekty. Jedním z&nbsp;nich je spolupráce na výstavě S&nbsp;námi sami sebou. Výstava vznikla během speciálního dobrovolnického dne zaměstnanců JT International, kdy pod vedení fotografa Františka Ortmanna prošli fotografickým kurzem a modelkami jim byly lektorky, dobrovolnice a klienti našeho komunitního centra. Dalším úspěšným projektem byla módní přehlídka Sladkých 90, kdy v&nbsp;krásném mezigeneračním propojení odprezentovali senioři a seniorky současnou lokální designérskou scénu přímo na Smetanově nábřeží v&nbsp;rámci přehlídky. Současně se potýkáme s několika výzvami, které odrážejí aktuální společenskou situaci.Jak to myslíte?Jedním z hlavních faktorů je inflace, která ovlivňuje ekonomickou stránku našich projektů. Významnou část naší práce tvoří advokační činnost, zejména v souvislosti se zákonem o dlouhodobé péči. Snažíme se prosadit legislativní změny, které by zlepšily situaci v oblasti péče o seniory a dlouhodobě nemocné. Mimo jiné se zasazujeme o standardizaci tísňové péče, což považujeme za klíčové pro zajištění kvalitní a jednotné péče napříč celou republikou.Co vás čeká v&nbsp;nejbližších měsících?Plánujeme se zaměřit na několik klíčových kroků, které mají zásadní význam pro zlepšení kvality života seniorů v České republice. Naší hlavní prioritou je další rozvoj tísňové péče, zejména její rozšíření do dalších krajů. Tento krok je pro nás mimořádně důležitý, protože odpovídá na skutečné potřeby a přání starších lidí. Rozšířením tísňové péče umožníme více seniorům a seniorkám zůstat ve svém domácím prostředí, což je nejen jejich přáním, ale také to přispívá k jejich celkové pohodě a důstojnosti. Abychom mohli efektivně rozšiřovat služby První tísňové, plánujeme zajištění krizových výjezdů a nákup nových zařízení. To nám umožní v&nbsp;případě potřeby poskytovat rychlou a spolehlivou pomoc, což je klíčové pro bezpečnost a pohodu seniorů žijících samostatně. Důležitým aspektem našeho plánu je zvyšování počtu klientů. S větším počtem uživatelů našich služeb budeme schopni efektivněji zajistit krizové výjezdy v jednotlivých lokalitách. To nám umožní poskytovat kvalitnější a rychlejší pomoc tam, kde je třeba. V&nbsp;plánu rozvoje našich služeb se snažíme reagovat na skutečnost, že současný systém stále nedostatečně zohledňuje preference většiny české populace ohledně péče ve stáří. Naším cílem je vytvořit udržitelný model péče, který respektuje přání starších lidí a zároveň poskytuje potřebnou podporu neformálním pečujícím, kteří hrají v péči o seniory nezastupitelnou roli.<h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://goodcompanycircle.com/">Zajímá vás odpovědné podnikání? Zúčastněte se konference Good Company Circle.</a></h3>Vnímáte posun ve přijímání sociálních témat v&nbsp;rámci ESG ve společnosti i firmách? Co bude hrát klíčovou roli?Výzvy sociální udržitelnosti v rámci ESG přístupu jsou mnohovrstevné a v blízké budoucnosti budou nabývat na významu. Jednou z hlavních výzev je stárnutí populace – počet seniorů bude narůstat, což klade nové nároky na sociální systémy a služby. Současně se v důsledku klimatických změn a geopolitických konfliktů potýkáme s rostoucím počtem uprchlíků, což přináší další sociální výzvy. Je třeba přehodnotit přístup k sociální pomoci. Místo zaměření na ty, kteří mají dostatek prostředků, musíme svou pozornost obrátit k těm nejzranitelnějším skupinám společnosti. To zahrnuje nejen seniory a uprchlíky, ale i další marginalizované skupiny.A pro firmy?Pro ty to znamená novou příležitost – začít vnímat seniory jako potenciální klienty a přizpůsobit své produkty a služby jejich potřebám. Tento přístup může vést k inovacím a otevření nových tržních segmentů. Zároveň pozorujeme rostoucí poptávku po službách, jako jsou oděvní a potravinové banky. To ukazuje na prohlubující se sociální nerovnosti a potřebu systémových řešení. Udržitelný přístup v rámci ESG by měl zahrnovat komplexní strategie, které nejen řeší akutní problémy, ale také pracují na dlouhodobých řešeních sociálních výzev. To vyžaduje spolupráci mezi veřejným sektorem, soukromými firmami a neziskovými organizacemi.<h2>Good Company Circle se blíží</h2><a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://goodcompanycircle.com/">Good Company Circle 2024 je největší konferencí o sociální udržitelnosti.</a> Dává si za cíl vyvolávat celospolečenský dialog o budoucnosti naší společnosti, v níž hraje propojení byznysu, neziskového a veřejného sektoru klíčovou roli. Konference se uskuteční 10. října. Mediálním partnerem je byznysový a lifestylový portál <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="http://newstream.cz">newstream.cz</a>. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://goodcompanycircle.com/gcc-awards">Hlasovat pro jednotlivé projekty můžete zde.</a>

Michaela Jirsová ze ŽIVOTa 90: Neziskovky musejí umět prodat svoji misi

<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.zivot90.cz/cs/pro-media/napsali-o-nas?page=1">Mediální výstupy</a>

Archiv mediálních výstupů

Archiv tiskových zpráv v letech 2009 - 2023

„Naši vyškolení konzultanti jsou připraveni poskytnout seniorům psychickou podporu, praktické rady i krizovou intervenci," uvádí Aneta Mundok Nitschová, vedoucí krizové linky Senior telefon. „V této náročné době je klíčové, aby senioři věděli, že na to nejsou sami."Senior telefon na bezplatném čísle 800 157 157 nabízí:<ul><li>Emocionální podporu a naslouchání</li><li>Praktické informace týkající se povodňové situace</li><li>Zprostředkování další pomoci v případě potřeby</li><li>Krizovou intervenci</li></ul>Vedoucí linky Senior telefon Aneta Mundok Nitschová zdůrazňuje, že pocity strachu a nejistoty jsou v krizových situacích běžné. ŽIVOT 90 proto vyzývá seniory, aby v případě potřeby neváhali zavolat na krizovou linku.„Naším cílem je zajistit, aby každý senior a seniorka měli přístup k potřebné podpoře, ať už potřebují radu, informace nebo jen někoho, s kým si mohou promluvit," dodává Mundok Nitschová. „Často se na nás obracejí lidé, kteří mají strach o své blízké nebo se povodňové situace obávají a rádi by si o tom s někým popovídali."ŽIVOT 90 se připravuje na očekávaný nárůst hovorů ve druhé polovině týdne. „Zatímco dosud lidé řešili akutní situace, nyní přichází zvýšená potřeba psychologické pomoci. Proto budeme navyšovat kapacity Senior telefonu," vysvětluje Mundok Nitschová.Organizace také vyzývá veřejnost k zapojení se do pomoci. „Lidé se mohou zapojit například prostřednictvím DMS. Je důležité připomenout, že i pomoc druhým může zmírnit psychický nápor, který v těchto dnech mnozí zažívají," dodává Mundok Nitschová.ŽIVOT 90 bude nadále monitorovat situaci a přizpůsobovat své služby aktuálním potřebám seniorů během povodňové situace.O organizaci ŽIVOT 90:&nbsp;ŽIVOT 90 je nezisková organizace, která poskytuje komplexní služby pro seniory s cílem zlepšit kvalitu jejich života a podporovat aktivní stárnutí. Více než 34 let pracujeme na tom, aby si každý člověk mohl užívat své stáří a žít spokojeně tam, kde chce. Vycházíme z přesvědčení, že stáří je dar. Lze ho prožít radostně, spolu s ostatními a respektovaně. Součástí komplexních služeb je také linka důvěry Senior telefon, která je jedinou bezplatnou linkou důvěry pro seniory, seniorky a pečující osoby s nepřetržitým provozem. Ročně konzultanti a konzultantky Senior telefonu promluví s více než 10 000 lidmi.Pro více informací kontaktujte:Anežka Gündogdu<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="mailto:anezka.gundogdu@zivot90.cz">anezka.gundogdu@zivot90.cz</a> <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="tel:+420773200071">+420&nbsp;773&nbsp;200 071</a> <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.facebook.com/Zivot90/">Facebook</a>&nbsp;|&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.instagram.com/zivot90/">Instagram</a>&nbsp;|&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.youtube.com/@zivot90">Youtube</a>&nbsp;|&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.linkedin.com/company/zivot90">Linkedin</a>

ŽIVOT 90 nabízí seniorům nepřetržitou podporu během povodňové situace

Celou reportáž si můžete pustit na <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/224411000100817/">ivysílání.cz</a> - reportáž začíná 44:17.

Seznamka pro seniory

Ministerstvo argumentovalo vlivem na životní prostředí. „Tištěné letáky se v ČR produkují ve velkém množství a to má nepochybně důsledky na životní prostředí,“ vysvětlil ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů ministerstva životního prostředí Jan Maršák. Podle něj je přirozené, aby se producenti odpadu také podíleli na nákladech za likvidaci.Podle Rady seniorů ČR se jedná o nešťastný krok. „Náhrada tištěných letáků za digitální verzi nebo zavedení recyklačního poplatku pro jejich výrobu znemožní důchodcům šetřit na jídle,“ domnívá se předsedkyně Rady Lenka Desatová.„Tištěné letáky jsou důležitým informačním zdrojem pro řadu starších lidí, kteří nemají přístup k internetu,“ podotkla ve vysílání CNN Prima NEWS manažerka sociálních služeb neziskové organizace Život 90 Terezie Šmídová.Nesouhlasí ani část byznysuS návrhem nesouhlasí ani představitelé průmyslu a obchodu. „Vliv letáků na životní prostředí v ČR je naprosto zanedbatelný,“ přiblížil předseda Asociace českého papírenského průmyslu Miloš Lešikar. „Jsou tištěny na papíry, které se v tuzemsku nevyrábí a jsou dováženy,“ popsal.Jak upozornil marketingový manažer společnosti Česká distribuční Jaroslav Staněk, roznos letáků je důležitým zdrojem příjmů pro řadu lidí. „Zavedení recyklačního poplatku za letáky by mělo zcela zásadní dopad na zaměstnanost osob se zdravotním postižením. Také by to jednoznačně vedlo ke zrušení pracovních míst,“ varoval Staněk.Tištěné letáky se stále těší velké oblibě mezi širokou veřejností. „V posledních dvou letech kvůli ekonomické krizi zájem o letáky dokonce ještě vzrostl,“ přiblížil mluvčí obchodního řetězce Penny Market Tomáš Kubík. Dobrovolné omezení distribuce letáků řetězec neplánuje.Rovněž oslovení senioři by se letáků vzdávali neradi. „Není to o tom, že bych chtěla plné schránky letáků. Je to o tom, že lidé opravdu potřebují vědět, kde levně nakoupí,“ uvedla jedna z respondentek. „Já jsem stařec skoro před smrtí, tak se rád bavím. Letáky jsou taková osvěžující záležitost v mém životě,“ glosoval další z dotázaných seniorů.Autor: Antonin Roos, Monika Rusová

Konec slevových letáků v Česku? Ministerstvo chce uvalit na řetězce poplatky, senioři se bouří

Jano, kdy jste si uvědomila, že jste „na holky“?To bylo velmi složité. Musíte si uvědomit, že mluvíme o době před minimálně 50 lety. Neexistoval internet, mobily, telefon měl jeden člověk z padesáti. Noviny jen lhaly a za komunistů byl údajně dokonalý socialistický svět, takže nějaká homosexualita oficiálně neexistovala. Byla považována za imperialistický přežitek a dokonce to bylo dlouhou dobu trestné. Neměla jsem se kde a jak dozvědět, že jsem „jiná“.Už odjakživa se mi líbila paní učitelka, ne pan učitel. Hrála jsem fotbal a věnovala se sportu, což je u lesbických žen časté. Ale opravdu jsem to pochopila až v 17 letech na mezinárodním turnaji v Rakousku. Tam jsem potkala nádhernou ženu jménem Inge a zamilovala se do ní. Byl to moment jako z červené knihovny. Naše oči se potkaly a mnou projel blesk. S Inge jsme pak spolu byly 12 let, i přes všechny obtíže té doby.Jak jste prožívala vztah s Inge v tehdejších podmínkách?Bylo to nesmírně náročné, ale krásné. Nesměla jsem jezdit na Západ, byly všelijaké doložky a devizové přísliby. Přesto jsem s Inge byla poměrně často celých 12 let. Láska je láska a já jsem pro ni dokonce byla schopná jít s kufříčkem pěšky přes hranice v zakázaném území. Prožily jsme spolu nádherné dovolené, cokoliv s ní bylo nádherné. Když v roce 1969 zavřeli hranice, jezdila ona sem, nebo jsme se potkávaly v Budapešti. Byla to láska až za hrob.Více v Galerii Zdroje: AdobeStock Jaké společenské normy ohledně homosexuality tehdy panovaly?Bylo to nesmírně těžké. Musela jsem se neustále přetvařovat a skrývat. I v práci na magistrátu jsem o sobě řaději nechala kolovat, že jsem „lehká žena“, než abych přiznala, že jsem na ženy. Jakmile by se to provalilo, byl by konec. Což se mi ve finále stejně stalo a vyhodili mě. Celé roky až do mých skoro 30 let to byla přetvářka. Musela jsem se hlídat 25 hodin denně, nikde se neprořeknout.Tipy redakceMěla jste v té době někoho, komu jste se mohla svěřit?Komu bych se svěřovala? Neměla. A víte proč? Protože ten strach z toho prozrazení byl tak velký, že tohle nepadalo v úvahu. Měla jsem spoustu dobrých kamarádek, se kterými jsem mohla mluvit o čemkoliv, ale tohle jsem nikomu neřekla. Kolikrát jsem byla na hraně, že to nějaké kamarádce řeknu, ale vždycky jsem to nakonec neudělala. I když jsem to třeba oklikou zkoušela, z reakcí lidí jsem pochopila, že by to neschvalovali.Jak se váš život změnil po revoluci?Po revoluci nastala úplně jiná situace. Všechno propuklo a najednou byli mnozí vyoutovaní. Já jsem si zařídila svoji soukromou cestovní kancelář, takže mi do toho nikdo nemohl mluvit ani mě vyhodit. Nastaly zlaté časy a už jsem se netajila, 20 předchozích let života bylo trýznivých a tehdy konečně přišla svoboda.Vnímáte jako queer člověk nějaká specifika stárnutí?Rozhodně ano. Stárnutí jako homosexuální občan má svoje velká specifika. Heterosexuální senioři mají více možností, jak se scházet a bavit. Mohou jít do různých klubů a zařízení, kde se setkávají se svými vrstevníky. Pro nás je to složitější, protože potřebujeme najít prostředí, kde se budeme cítit sami sebou. Dřív jsem měla takovou malou komunitu – říkali jsme si Spolek padlých holek, bylo nás 12 a chodily jsme společně do hospody. Objednaly jsme si vždycky salonek a tam jsme si daly do nosu - pivo, víno, jídlo! A u toho jsme se bavily do bezvědomí o všem, naprosto o všem. Nebudu vás ale dlouho napínat – zbyly jsme už jen asi čtyři, pět holek zemřelo a ostatní nemůžou chodit. Rozpadlo se to kolem covidu, ten byl pro takové setkávání vyloženě smrtonosný. Teď, když už se nemůžeme vídat, je pro mě o to podstatnější, že existují organizace jako ŽIVOT 90, které vytvářejí prostor i pro queer seniory.Jak jste se s touto organizací seznámila?Se ŽIVOTem 90 se znám už minimálně deset let díky Společnosti pro queer paměť. Ta nás propojila. Nějak podvědomě jsem cítila, že mi tu poskytnou obrovské zázemí ve všech možných stránkách. Je to organizace, která se skutečně zajímá o problémy seniorů, včetně těch LGBT+.Ráda chodím na debaty a besedy na různá témata. Naposledy jsem byla na besedě o stárnutí a stáří, která mě velmi bavila. Bylo to velmi plodné, protože ti lidé se opravdu otevřeli a každý řekl nějakou svou zkušenost. Ale ŽIVOT 90 poskytuje i právní pomoc, tísňovou péči a další služby. Je pro mě podstatné, že se mám kam obrátit. Kdykoliv zavolám, setkám se jen s ochotou a nabídkou pomoci.Jaký význam pro vás má možnost mezigeneračního setkávání?Pro mě je to nesmírně důležité. Já nemám děti, takže tady můžu něco předat dalším generacím. Když vidím ten zájem mladých lidí na besedách, je to pro mě neskutečně nabíjející. Taková akce mě nabije na několik týdnů dopředu. Cítím, že za sebou můžu něco zanechat. Navíc ty otázky, které mladí lidé mají, jsou fascinující. Ptají se na věci, o kterých jsem nikdy nepřemýšlela, a nutí mě to přemýšlet o mém životě z nových úhlů.Měla byste nějakou radu pro mladší generace LGBT+ lidí vzhledem k vašim zkušenostem?Vždycky říkám mladým: proboha, řekněte hned, že jste na holky nebo na kluky. Protože jinak je to utrpení. Já jsem prožila dvacet let v přetvářce a bylo to nesmírně náročné. Dnes je situace jiná a je důležité být sám sebou. Zároveň bych chtěla, aby si mladí vážili toho, co mají teď. Dnešní možnosti jsou nesrovnatelné s tím, co jsme měli my.<a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.lui.cz/lide/20582-musela-jsem-se-hlidat-25-hodin-denne-vzpomina-jana-na-dobu-kdy-byla-homosexualita-tabu">Celý rozhovor najdete také na LUI.cz.</a>