Statisíce Čechů pečují o své blízké. Přicházejí o práci i o vlastní život
Nejméně 200 tisíc Čechů pečuje o své blízké. Nejčastěji se jedná o ženy ve věku 36-64 let. Kvůli honičce kolem nemocné blízké osoby polovina nezvládá pracovat na plný úvazek. Potýkají se tak s nedostatkem financí, deprivací způsobenou stresem či zhoršenými partnerskými vztahy. Vyplývá to z výzkumu projektu Neviditelní, který se snaží upozorňovat na „neviditelné“ skupiny občanů. Ty řeší složité životní situace, ale zůstávají společnosti i státu skryti, protože si nestěžují a přijímají svůj úděl.
Dvaašedesátiletá Marcela vystudovala španělštinu a pracovala na španělském velvyslanectví. Od roku 2015 pečuje o svou matku. Když se zdravotní stav maminky zhoršil, musela z práce odejít, aby péči stíhala. „Dostala se až do čtvrtého stupně závislosti. Do toho onemocněl i můj manžel a má třetí stupeň invalidity a narodila se mi postupně čtyři vnoučata. Lítám mezi ležící maminkou, manželem a vnoučky. Osobní život nula, ale zvykla jsem si,“ popsala.
Její známá, pracující jako sociální pracovnice, jí poradila, aby si zažádala o příspěvek na péči a doktor jí vystavil dlouhou pracovní neschopnost. „Kdyby mi to neřekla, zřejmě bych se o těchto možnostech nedozvěděla a nevím, z čeho bych žila,“ uvedla. Na Úřadu práce jí totiž sdělili, že se zde nemůže zaregistrovat, neboť se pečovatelství čtvrtého stupně neslučuje s výkonem práce. Dle jejích slov by pomohlo více osvěty, na co má člověk nárok, více cenově dostupných a seriózních pečovatelek a také více odlehčovacích služeb, které jsou dle ní „věčně plné“.
„Vše obvykle začíná propuštěním blízkého z nemocnice nebo zjištěním nepříjemné diagnózy. Lidé často na začátku nemají dostatek znalostí a informací týkajících se péče a jsou na vše sami,“ vylíčila Magdaléna Grünbecková z podpůrné organizace Pečuj doma. Doporučuje zhodnotit své síly a pokusit se najít někoho, kdo by je občas v péči vystřídal, a vědět, na jaké organizace se jde obrátit.
Ohroženi příjmovou chudobou
Téměř polovina neformálně pečujících nezvládá práci na plný úvazek. „To bohužel vede k významnému propadu příjmů, lidé postupně čerpají své úspory. Když dojdou, jsou ohroženi příjmovou chudobou,“ popsal Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. Podle něj aktuální růst cen situaci ještě zhorší.
Pečujícím osobám by pomohla větší podpora odlehčovacích služeb: aby mohl dotyčného nárazově umístit do pobytového zařízení, nechal mu dovážet obědy nebo mu zařídil pomoc s hygienou a úklidem. Lidem by to pomohlo uchovat si zaměstnání i rodinný život. Terezie Šmídová, manažerka služeb v organizaci Život 90, podporující seniory a lidi, kteří se o ně starají, upozornila, že odlehčovací služba bývá jen řešení na nezbytně nutnou dobu. Ani pečovatelská služba dle jejích slov neposkytuje delší pomoc, k tomu je potřeba sjednat osobní asistenci. Navíc v mnohých městech je takřka nemožné sehnat si podobnou úlevu.
Jak sdělila Petra Adámková z informačního portálu pro pečující Alfabet, vyřízení příspěvku na péči často trvá i tři čtvrtě roku. Do té doby žadatel neví, zda mu bude přiznán a v jaké kategorii. „V prvním stupni se jedna o 800 korun, ve druhém o čtyři tisíce, ale z toho sociální službu neuhradíte,“ uvedla.
Z květnového průzkumu projektu Neviditelní vyplývá, že polovina Čechů chce ve stáří i přes omezenou soběstačnost žít doma právě díky péči rodiny. Dobrá zpráva je, že celých 85 procent lidí se chce o své blízké postarat. Největší obavy mají neformálně pečující z psychické zátěže (56 procent) a nedostatku financí (48 procent). Péči o osobu blízkou by někomu cizímu přenechalo jen 13 procent Čechů. Plných 55 procent respondentů by rádo vrátilo rodičům jejich péči o ně samotné.