Mají pocit, že už jsou zbyteční. Za rok spáchalo v Česku sebevraždu 500 seniorů

Seniory často trápí pocity osamělosti a zbytečnosti, potýkají se s dlouhodobým fyzickým onemocněním a ztrátou životních partnerů. To je vede k myšlenkám na skoncování s životem. Nejnovější čísla Národního ústavu pro duševní zdraví ukazují, že právě senioři jsou skupinou, která trpí sebevražednými sklony nejvíce.

Děti s nimi nemluví. Manželka jim zemřela, kamarádi odchází. A život najednou přestává dávat smysl. Tíživé pocity ztráty a osamění se objevují u seniorů, kteří se uzavírají v myšlenkách na ukončení vlastního života.

V přepočtu na 100 tisíc obyvatel mají lidé starší 60 let nejvyšší míru sebevražednosti. Z celkem 1302 sebevražd v roce 2022 jich 309 spáchali senioři starší 70 let, ukazuje zpráva Národního ústavu duševního zdraví. "Když zahrneme i šedesátníky, je to 500 úmrtí. To je víc než třetina," vysvětluje Ondřej Rýdlo z národního ústavu.

Chmurné myšlenky často vyvolá ztráta životního partnera nebo dlouhodobé onemocnění spojené s fyzickou bolestí. Dalším rizikovým faktorem je osamělost, se kterou se pojí pocity zbytečnosti a nedostatečného sepětí se společností.

"Za sebevražednými úmysly kromě osamělosti stojí zhoršené mezilidské vztahy. Například nezájem rodiny. Bohužel se setkávám s tím, že děti se seniory přeruší kontakty," popisuje Anna Hradilová z krizové linky důvěry Senior telefon, kterou provozuje organizace Život 90.

Na bezplatnou linku denně zavolá 35 až 40 klientů. Jeden až dva volající se v týdnu svěřují se sebevražednými úmysly. Podobnou službu nabízí organizace Elpida, která se taktéž zaměřuje na pomoc seniorům. Život 90 a Elpida kromě krizové intervence zajišťují vzdělávací a kulturní akce, kde se senioři mohou setkávat. A tím jim dodat třeba i ztracenou chuť do života.

Starší generace duševní obtíže stigmatizuje, zároveň se setkává se bagatelizací ze strany okolí. "Senioři o svých pocitech neradi mluví. Navíc naše společnost má tendenci vážná témata zlehčovat. Věty typu 'Vždyť se máš dobře' a 'Tohle mi ani neříkej' nepoužívejte. Lepší je aktivně naslouchat a sdělení přijmout. Pokud si nevíte rady, předejte kontakty na odborníky," radí Hradilová.

Klíčové je včasné rozpoznání signálů, které ukazují na sebevražedné sklony. Kromě školených dispečerů můžou seniorům pomoct i praktičtí lékaři. "Jsou často jediní lidé, kteří s osamělými seniory mluví," doplňuje Rýdlo.

Mezi varovné příznaky patří náhlé změny nálad, pasivita, pocity bezmoci a ztráty vlivu na svůj život. Lidé trpící sebevražednými myšlenkami se můžou stranit oblíbených činností nebo podléhat rizikovému jednání, jako je rychlá jízda v autě nebo nadměrné pití alkoholu. Někdy se objevuje uvolněnost a veselost z rozhodnutí ukončit svůj život. "Málokdo si sedne naproti vám a řekne, že se chce zabít. Nebojte se zeptat. Záchytné struktury existují. Když uděláte malý krok, najdete možnosti pomoci," radí Rýdlo.

Celý článek je dostupný na zpravy.aktualne.cz